Podzimní distanční výuka trvala déle, než mnozí očekávali. Počáteční rozvrh online hodin, v němž byl kladen důraz především na češtinu a matematiku, nebyl zamýšlen na tak dlouhé období. Proto byl v průběhu času mírně upraven, třetí třídě přibyl předmět nazvaný "Výchovy". 

Zdálo se nám totiž, že dětem začíná čím dál tím víc chybět sociální kontakt se spolužáky, legrace s kamarády, společné zážitky, a že se jejich svět pomalu zužuje pouze na povinnosti, které musí plnit jen samy za sebe, izolované a bez interakce s ostatními. To jsme chtěly změnit. Nechtěly jsme tedy zadávat další (byť třeba zajímavé) úkoly, na kterých by děti pracovaly samy, naší myšlenkou bylo děti spojit. 

Celý předmět "Výchovy" byl proto koncipován tak, aby se děti setkávaly (i když zprostředkovaně), společně tvořily, společně se bavily, relaxovaly a jen tak jakoby mimoděk se něco nového naučily či spolu něco krásného vytvořily. 

Během hodin jsme vyráběli, hledali podle zadaných indicií tajné místo ukryté v lese, nakreslili třídní plakát... Spolu jsme také vytvořili netradiční hudební kapelu s velmi netradičními hudebními nástroji a uspořádali si malý online koncert. 

Myslím, že se zadařilo. I když byl tento předmět dobrovolný a nikdo neměl povinnost se na tyto hodiny hlásit, účast byla vždy veliká, děti úžasně bezprostřední a všichni spolu jsme si užili krásné chvíle. 

A dětem pro radost i na památku vznikl přiložený videoklip k písničce, kterou jsme si během online hodiny hráli. Na celé video se můžete podívat ZDE.

Podívejte se na úžasnou výtvarnou a rukodělnou tvorbu, která vznikla ve spolupráci dětí a rodičů v době dálkového vyučování. Malá ukázka zde, více v naší fotogalerii.

Děkujeme !

Ivana Kubátová

Děkujeme třebotovským dobrovolným hasičům za zapůjčení ozonového generátoru, kterým jsme dezinfikovali třídy ve staré budově školy. Zvláště děkujeme Liboru Jarouškovi za pomoc při jeho aplikaci.

7. třída zpracovávala v rámci distančního vzdělávání rybí pásma, výstupem je e-kniha: Ryby našich vod - rybí pásma.

A co jsme se v tomto projektu naučili? Kromě přírodopisných znalostí jsme se naučili vytvářet e-knihy a pracovat ve skupinách v online prostředí, což pro nás byla úplně nová zkušenost. Každý měl svou roli a byl zodpovědný za svůj díl, někteří si vyzkoušeli práci vedoucích a zjistili, že není vůbec jednoduché řídit skupinu, zvláště pak na dálku. Každý přispěl menším či větším dílem práce, ale společný výsledek předčil všechna naše očekávání. A máme z knihy velkou radost!

Čarokras není jen finální video, které jsme zveřejnili minule, ale spousta tvrdé práce všech dětí z nynejších 9. a 8. tříd.

Pracovali ve skupinách, sami si volili role a přijímali zodpovědnost za svou práci, což zvláště v online prostředí není nic jednoduchého. Bylo by škoda neocenit jejich práci a nepodívat se na to, co vytvořili. 

Jedním z ocenění je i pozvání na celorepublikovou žákovskou online konferenci, které jsme rádi přijali. Držte nám tedy 26.11. palce!

Odkazy na práci jednotlivých skupin níže. Každá skupina zpracovávala lokality, které si sama vybrala, žáci kreslili zvací plakát, dělali rozhovory s pamětníky. 

Kájy skupina, Šimonova skupina, Adéla, Eliška, skupina Adama H., skupina Adama B., skupina Tomáše, Terčina skupina, Matyášova skupina.

Druhý říjnový týden vyrazila sedmá třída do Krkonoš, ale nebylo to jen tak. Po našem návratu z 1225 metrů nad mořem se opět uzavřely školy, zažili jsme skutečně horské počasí, zvládli jsme se naučit zcela nové dovednosti a užili si mnoho zábavy.

               V rámci projektu Škola 4.0 ve spolupráci s organizací Channel Crossing se naše škola v přírodě nesla ve znamení hesla „Reportérem v akci“, což byl i název celého projektu. Škole v přírodě předcházel projektový den, během kterého se žáci seznámili s pojmy z oblasti žurnalistiky, zkusili natočit své první reportérské příspěvky, poznali možnosti střihání videí a oslovili zajímavé organizace, s nimiž plánovali na škole v přírodě natočit videospoty. Tyto dovednosti poté děti rozvíjely a plně využívaly na samotné škole v přírodě. První dny si připravovaly náměty, scénáře a plány natáčení, aby se přesně uprostřed pobytu vydaly do vybraných organizací natáčet své reportáže a rozhovory. 

               Na natáčení videopříspěvků jsme se přesunuli z Moravské boudy nad Špindlerovým Mlýnem do nedalekého Vrchlabí. Vzhledem k charakteru počasí po dobu celého pobytu jen připomenu, že jsme brzy ráno vyráželi za stálého deště, silného větru a mlhy husté jako mléko pěšky do Špindlerova Mlýnu nebo na Špindlerovu boudu na samých hranicích s Polskem. Ve Vrchlabí jsme již za o poznání přijatelnějšího počasí natáčeli v centru environmentálního vzdělávání Krtek, Diakonii Vrchlabí a městském informačním centru. Následující dny děti čekalo střihání natočených videí, přidávání hudby, titulků a tvorba výsledného videospotu, který budou prezentovat před publikem, až to situace dovolí.

               I přesto, že program projektu byl časově i intelektuálně velmi náročný, jsme si našli chvilky pro odpočinek a aktivní využití volného času. O napětí se postarala „celotáborová“ hra, bodování úklidu pokojů nebo tradiční závěrečná diskotéka. Do pamětí se nám určitě zapíše noční horská bojovka končící takřka za sněhové vánice nebo vysokohorský fotbálek a vybíjená. Za nepřízně počasí jsme zvládli i výlet po hřebeni Krkonoš nebo otužilecké koupání v horském jezírku. Všichni tak doufáme, že se brzy celý svět vrátí do „normální“ podoby, protože přijít o podobné akce by bylo velmi smutné.

Na jednotlivé části projektu i vlastní výstup se můžete podívat níže:

Jaké máme dnes počasí, Pan Jelen, pan Kanec, Simča a brýle, Záchrana Teddyho, Rozhovor s kuchařem Karlem („bez obrazu“-povolení pouze s rozhovorem), Anomálie, Horor v Krkonoších, Kůže zvířat, Paroží, Lebka, Německo, Galerie obrazů, 3D model Vrchlabí, Betlém,  Nástroje ze dřeva, Krakonoš, Nástroje, Diakonie - rozhovor, FINÁLNÍ VERZE VŠECH SKUPIN.

Čarokras je taková menší školní tradice která se opakuje každý rok na jaře. Na plánování se podílejí žáci a učitelé, kteří na projektu pečlivě pracují několik měsíců dopředu. Žáci se dělili na menší skupinky a rozdělovali si určitou práci, takže každá skupinka byla na něco specializovaná.

Je to cesta po okolí, která vede lesem a má za účel vytáhnout lidi do přírody a nabažit se její krásou a rozmanitostí. Délka cesty by měla být cca 8-10 kilometrů, takže by jí měl dokázat zdolat každý. Osobně si myslím, že by se měl zúčastnit každý, jelikož cesta lesem je zdravá pro každého a nikdo si nic za to neúčtuje. Je to pobyt v lese na cca 3 hodiny, což je užitečnější než vysedávat u počítače. Pozváni jsou všichni zájemci, zúčastnit se může i celá rodina. Tak neváhejte a přijďte!

Petr, 9. třída

Hlavní výstup této části projektu zde.